Struktura kůže a význam hydratace

Kůže je náš největší orgán a je naším kontaktem se světem. Slouží především jako fyzická a chemická bariéra vůči okolí, která tělo chrání před vnějšími vlivy a brání nekontrolované ztrátě vody.
Zrohovatělá vrstva kůže pomáhá zadržovat vodu kombinací okluze a přítomnosti lipidů (například ceramidů) a přirozených zvlhčujících faktorů (NMF) v stratum corneum (SC).

Ceramidy, které z hlediska hmotnosti představují až 50 % lipidů v SC, jsou pro fungování kůže jako bariéry nezbytné. V SC se na ceramidy váže více než 30 % vody.

NMF je označení souboru důležitých volných aminokyselin a dalších fyziologických látek, například kyseliny mléčné, urey a solí, které přitahují a zadržují vodu, díky čemuž kůže zůstává vlhká a vláčná. Většinu NMF tvoří volné aminokyseliny, vznikající rozpadem filagrinu (z anglického Filament AGGRegating proteIN), proteinu potřebného pro zachování celistvosti bariéry SC, který se podílí na agregaci keratinových vláken do svazků. NMF také prokazatelně hrají roli v patofyziologii atopické dermatitidy.

Strukturu kůže tvoří dvě hlavní vrstvy - epidermis a dermis.

skin-structure
  • Epidermis je vnější vrstva kůže, která plní funkci fyzické a chemické bariéry mezi vnitřkem těla a vnějším prostředím.
  • Dermis je hlubší vrstva, která kůži poskytuje strukturální oporu.
  • Suchá kůže se vyznačuje narušením bariérové funkce, zvýšenou TEWL (transepidermal water loss – ztráta podkožní vody), sníženou koncentrací urey a celou řadou dalších fyziologických příznaků.
  • Bariérové vlastnosti kůže zřejmě ovlivňuje také uspořádání lipidů v SC, přičemž změna ve složení nebo uspořádání lipidů může vést k oslabení kožní bariéry, například při atopickém ekzému. Studie ukázaly, že při kožních onemocněních s poruchou bariérové funkce je narušené prostorové uspořádání a rozložení lipidových dvouvrstev. V případě atopického ekzému dochází ve srovnání se zdravou kůží k dramatickým změnám v uspořádání lipidů, které souvisejí se změnami ve složení ceramidů.